Vážení příznivci dobré zábavy
Tak jak to bývá zvykem narodil jsem se,a to uprostřed lesů a hor a tam jsem taky vyrostl.Když jsem začal chodit do školy což bylo 5km na autobus tam a zpátky začly u mě projevovat sklony k přírodě, dobrodružství a romantice,když se k tomu přidala četba dobrodružné literatury o indiánech bylo rozhodnuto o mém směru a filozofii.A tady je namístě poděkovat mojí mamce, protože vandry mně dali možnost potkávat se ,se strarýma ,zkušenýma a větrem ošlehanýma zálesákama od kterých jsem se začal nenápadně učit zálesáckým dovednostem a skutečnýmu zálesáckýmu životu.Celé ty věci zašli tak daleko,že pouhý toulky lesem po škole mi přestali stačit a v pozdějším věku jsem začal jezdit ven i sám a to i na dva i tři 
tejdny v kuse ,kdy mně nikdo v civilizaci nevyděl.V dobách mojí puberty v období sam.revoluce se u nás začlo oficiálně s ródeama a já měl možnost se u toho vyskytovat od samého začátku.Na ródeu jsem potkal další skvělé lidi ,kteří mě dali možnost se učit.Na Ranči K jsem měl možnost zpočátku vozit na koních malé lidičky v coralu(ohradě)a pokukovat po jezdcích,a tak jsem pozdějš rajtoval na koních sám.Ve své mladistvé éře jsem býval dost často i členem bulsteamu(lidi od dobytka),kteří nahaněli dobytek jezdcům do coralu(ohrada) k odchytu.V neposlední řadě to taky bylo tak,že jsme jezdily na bejcích a kravách.Nutno podotknou,že vše bylo a je pod dohledem veterináře a vše je regulováno tak,aby nedocházelo k tejrání zvířat,a je a bylo dbáno předevšim na bezpečnost osob ,majetku a zvířat.V tomto období bych vzpomenul na kluky od kterých jsem měl možnost se něco naučit:V první řadě to byl Bohouš Měkota,Honza Doskočil,Jirka Pauer,Honza Polma,Fidla.Jinak jsem podstatnou část svého mládí a ranné dospělosti strávil na Ranchu 7 a Milštejně kde jsem nabíral zkušenosti v zálesácké zručnosti a znalosti.
V této éře jsem potkal pana Davida Vegrichta a Lukáše Kriescheho,kteří mě přivedli k lasování a k prvním krokům a ůspěchům v této oblasti.Za zmínku zde stojí napsat,že zprvu jsem o laso nejevil příliš velký zájem a lasovat jsem začal až když jsem se vsadil s Davidem,že dokážu roztočit základní trik.Moje ješitnost to dokázat způsobila ,že jsem tomuto umění naprosto propadl.S Lukášem jsme už rok po mém prvním uchopení zrealizovali jako vůbec první v ČR show s hořícími lasy.Byla to léta ve kterých jsme se vzájemně doplňovali a učili jeden od druhého.V tomto období přišla nabídka na spolupráci s kaskadérskou skupinou Ranche Desperádos,kterou jsme neodmítli.S jejich spolupráci jsme měli možnost vystupovat v nejrůznějších clubech a country bálech, a tady se začla odvíjet nová éra mého života ,kdy jsem začal přemýšlet o tomto umění a znalostech pro veřejnost mimo western a tak jsem začal vystupovat pod názvem Lasování Milana Matějky. Takto prezentované lasování jsem začal realizovat přibližně v roce2004 ,kdy jsem měl možnost vystoupit v rámci pivních slavností v Novém Boru.Od tamtut přišlo ještě několik nabídek,mimo 
jiné i lasování které bylo upraveno na mystickou hudbu za doprovodu ohňostroje v Lindavských jeskyních na setkání herců a filmařů v roce 2005, které jsem neodmítl a dále pak na Mariánské pouti o rok později.Tady je namístě poděkovat místnímu tisku,který mě nafotil a otiskl ve svých novinách.Dále jsem vystupoval v několika klubech po celé naší zemi a asi největší udalostí roku 2007 byla příprava a výcvik sl.Báry Havranové do pořadu Hodina pravdy při které jsem měl možnost navštívit město Aš,Kamennou Osadu a Ostravu u příležitosti natáčení a to přineslo článek o mém výcviku v časopise Western World.Dále následoval kolotoč vystoupení po celé republice mimo jiné také vystoupení na Tvrzi v Hornim Bousově ,kde jsem se po několika letech představil i jako rodeový jezdec, a pozvání na 
mistrovství Evropy kde jsem poznal spoustu skvělích kamarádů a díky této ůčasti vznikla spolupráce se Zdeňkem Gaťakem v jeho show pod názvem Wild West show Buffalo Billa kde ůčinkuje spousta vynikajících Westmenů z celé republiky za ůčasti moderátora Petra Novotného a Slávka Janova.
Rok 2007 přinesl i pro mě mnoho nových věcí,například mistrovství evropy a jeho atmosféra mě inspirovala natolik abych pochopil,že ani Já nejsem dokonalý a i v těchto pro mě tak blízkých věcech se mam pořát co učit nového.Nejen ,že jsem se zaměřil na trénování nových lasařských kousků a zdokonalování starých,ale přibral jsem k tréninkům bič který se stává další mojí nedílnou součástí a se kterým mam už za sebou svoji první premiéru.Dále jsem také oprašil svého holstra(opasek s pouzdrem)a svou devíti milimetrovou 6ti ranou holku a začal pozvolna znovu se žonglováním.Za takovou inspiraci a chuť vděčím Evropskému šampionátu ,který na mě udělal hluboký dojem a tomu ,že jsem to mohl poznat vděčím jedinému člověku a to Jardovi Rikimu Kráčmerovi nestorovi českého westernového umění,který mě tam pozval.
Na toto v roce 2008 pozvolna navázaly další akce a chladným mě nenechalo ani zápolení 
na evropském mistrovství kam jsem jel za svými novými kamarády a zkusit předvést co jsem se za jeden rok naučil a přiučit se nové techniky a 
triky.Nicméně ůčast na Mistrovství Evropy 2008 mi přineslo nejen získání mistrovské třídy,ale i krásné 3.místo v trikovém lasování.Jenže i tak stále není vyhráno neboť je tu spousta věcí co ještě neumím a na kterých musim zapracovat,protože konkurence v zápolení je hodně silná a nejen veliká ,ale i technicky dokonalejší a propracovanější.A to je inspirace dosti veliká ,aby i Vy jste měli veliký zážitek a prožitek z umění které vam presentuji a předvádím.
6.9.08 jste mě opět mohli vydět v televizi v pořadu hodina pravdy,kdy mě rodina Veverkových požádala o pomoc,bohužel dostali takový úkol ,který já sám bych nezvladl,aspon v době natáčení a to proskakování texaskym skipem 5 metru tam a zpět.Mohl jsem jim věnovat pouze dva dny a naučit je alespon základ.Sama soutěž dopadla tak jak jak dopadla.
V roce 2009 jsem se stal spoluzakladatelem kaskaderské skupiny Hawran a spolupracujícím hostem v Komancheros teamu,kde působim jako choreograv a účinkující.
Tak to jsou nejspíš dle mého soudu rozhodující okamžiky v mém životě ,které událi směr mého vnímání a vyznání,dodnes jsem stále aktivním westmenem podílejícím se na spoustě akcí a prozatím neustále brázdícím naší zemí při prezentaci našeho umění. Spolu semnou jezdí několik členů našeho teamu Westernlaso,kteří jsou robněž následníky a učedníky umění ,které jsem před lety začal veřejně prezentovat a předvádět.
Za velmi důležité považuju tady poděkovat lidem v našem městečku,kteří mě podporují svou návštěvností a přízní,neboť to byli právě oni z kterých jsem kdysi vzešel a diky nim jsem mohl začít s veřejným vystupováním.Bez nich bych nebyl ten kdo jsem,takže velký DÍK vám občanům Nového Boru.
Ve volnějších chvílích chodim na wandry do 
našich hor kde relaxuju a nabírám nové síly na další práci .Je to pro mě velikanská inspirace a předevšim neskutečnej klid na duši,kdy můžu aspoň chvíli žít jako zalesák a westmen a kde mužu neustále prověřovat sebe a své znalolosti a zkušenosti,a pokud mně chcete navštívit osobně 
,musíte mě tam někde hledat.
Tak věřím ,že jistě budete spokojeni s uměním které presentuji pokud náhodou někdy na mě narazíte Váš
lasař Milan